Dnes byla první neděle, kterou jsem si mohla plnohodnotně užít, aniž bych se děsila myšlenkami na zítřek, na pondělí, na ten nejdelší a nejhorší den v životě pracujícího či studujícího člověka. Ano. První svobodná neděle a já ji strávila tak potupným způsobem. Včera se začal konat maturitní večírek a trval až do dnešního rána. Když jsem se v šest konečně dostala do postele (nutno dodat, že né mojí), byl už celý den předem zabitý. Po dvou hodinách jsem vstala, uvařila si kávu a připravila snídani. Říká se, že co se zdá první noc pod novou střechou, to se vyplní. A já si vždy nadšeně vybavuji své sny. Takže doporučení - pokud si tohle pořekadlo chcete taky vyzkoušet, nechoďte spát po flámu. Já si neověřila nic. ;-)
Aby to nevypadalo, že jsem skončila v posteli bůhví komu... Jela jsem rovnou k babče. Nedávno se začali stěhovat do jejich nového domku (a stěhují se dodnes). Mamka mi předem oznámila, že u nás se v neděli vařit rozhodně nebude, takže jestli chci něco jíst, mám se dostavit rovnou tam. Nakonec jsem si pochutnala na pečeném kuřeti a bramborách s pažitkou. Po obědě jsem si to namířila pěšky domů a udělala si tak pěknou procházku. Ale místo toho, abych se doma nadšeně naložila do sprchového koutu, shromáždila jsem všechny zbytky svých sil a dala se naopak do práce. Po předchozí přípravě na maturu, kdy jsem prach absolutně ignorovala a kupy naštosovaných učebnic blahosklonně přehlížela, to bylo zapotřebí. K podivu jsem prohlédla až po náročné společenské akci a dostavil se onen neodbytný pocit, že pokud to okamžitě neuklidím... A tak jsem to uklidila. Nespěchala jsem samozřejmě. Samotný úklid pokaždé trvá asi 20% z celkového času, kdy se na něj fyzicky i psychicky připravuju. Ale večer v devět bylo přece jen dílo dokonáno. Na balkoně viselo čistě vyprané prádlo. Prach už zůstal opět jen ve vzduchu (to aby se mohl s hnusnou pravidelností znovu usadit na nábytek). A všechny moje učebnice, sešity, poznámky i cáry papíru jsem přesunula na provizorní (a zdůrazňuji dočasnou) základnu - gauč.
Vrcholem dne se tedy stal opět seriál Chirurgové, který jsem málem ani neviděla, protože se nám záhadně rozladila prima.
P.S. Omlouvám případné chyby v pravopise, za vše může červené "
lamborgini". :-D
