středa 20. února 2008

... a máš mě rád?

Ne. Nečekejte, že dnešní příspěvek bude o mé lásce. Nezačnu si tu vylévat rozbolavělé srdce, ani psát rozvleklé úvahy o pomíjivosti lidských citů... Dnes ne. ;-)

V názvu pro dnešní příspěvek se ocitl titul knížky Jana Pelce. Jde o útlou knížečku - sbírku 7 krátkých (zato velmi pikantních) povídek, která je v závěru doplněná o jakousi převyprávěnou pohádku. Když jsem si v regálu procházela knížky tohohle autora, zaujala mě svým symplatickým vzhledem (rozsah 55 stran a velikostí o trochu větší než peněženka). Tak útlá knížka může být známkou toho, že její autor neměl dostatek fantazie, nebo (a na to jsem si v tomhle případě vsadila) jde o dílo vskutku vytříbené.

Mě si naprosto získala první povídka - Pražský biftek. Její začátek čtenáře naláká svou mírně strašidelnou atmosférou. Jak děj pokračuje, sílí v něm pocit, že tu něco není v pořádku. A má naprostou pravdu. O tom se ostatně každý přesvědčí na konci povídky... Mě osobně docela šokoval. Šlo o tak morbidní vyústění celé situace, navíc podané jen tak jakoby mimochodem, že to ve mě zanechalo rozporuplné pocity...

pondělí 18. února 2008

Finální týden

Veškeré přípravy maturitního plesu se blíží ke svému konci. Ostatně, na poslední zařizování máme už jen 8 pracovních dní. Zbývá docvičit předtančení, sehnat si na něj oblečení, dotisknout chybějící pozvánky, převzít od pošty zásilku nosů a konfetových děl. Pak taky musíme pozvat na ples každého z profesorského sboru, poplatit potřebné věci, zařídit dopravu do Chomutova, udělat výzdobu, den před konáním vše na Střelnici nanosit a naaranžovat, v pátek všechna naše vystoupení secvičit a hurá do akce. No... A to jsem ještě takovou polovinu věcí nenapsala, protože se jen můžu domnívat, co to všechno obnáší. Úkoly máme rozdělené. Já mám na starosti finance, ale třeba taková výzdoba nebo navržení pozvánek zabere neuvěřitelně času...
Snad ten ples aspoň bude stát za to, když už je s ním takové práce. ;-)

Minulou sobotu jsem "prodělala" testy NSZ a můžu se začít připravovat na další, březnový termín, protože výsledky dopadly podle mých očekávání. Verbální část mi nedělala problémy, ale přeto jsem se párkrát nechala nachytat. S analytickou částí jsem se statečně poprala a výsledkem je celkem slušné skóre. Nepočítám-li tu hnusnou první úlohu. =D Kamenem úrazu se pro mě stala ne nečekaně matematika. V testu ZSV jsem vsadila na svůj rozum a z 60 otázek měla správně 40. O body jsem ovšem přišla při strhávání za špatné odpovědi. Čili - o uspokojivější výsledky se můžu pokusit znovu na konci března.

Tuhle sobotu jsem si prodělala něco úplně jiného. Snad abych nevedla stereotypně nezajímavý život studenta, okořenil mi ho osud nemalými patáliemi ve vztazích.
Protože si ale myslím, že ty nejhorší zážitky by měl člověk pro klid své duše zapomenout, více se tím zaobírat nebudu.

sobota 2. února 2008

Něco ze života

Když se dva spojí proti třetímu... (a tři proti čtvrtému)