Baraka

Zpravidla to mám tak, že se dozvím o nějakém filmu, na csfd omrknu žánr (americkým komediím a akčním filmům se obloukem vyhýbám) a pokud film tímto sítem projde, přihodím ho na hromadu k těm, co chci někdy v budoucnu vidět. Dříve nebo později se objeví i v počítači a pak už jenom čeká, až uzraje ten správný čas a já po něm konečně zatoužím.

Tak jsem to měla i s Barakou - a že ta se načekala pěkně dlouho. Trvalo mi zhruba půlrok, než jsem si ji pustila poprvé. Pak mi trvalo další půlrok, než jsem ji zvládla shlédnout celou. A zanedlouho uplynule i půl roku ode dne, kdy jsem o ní poprvé chtěla napsat článek.

Baraka je dílem Rona Frickeho.

Pra-původ má ale trochu jinde. Americký režisér, točící experimentální dokumentární filmy, Godfrey Reggio, natočil i 3 filmy, které jsou neformálně označované jako Qatsi trilogy. Názvy všech 3 filmů (Koyaanisqatsi: Life out of balance, Powaqqatsi: Life in transformation a Naqoyqatsi: Life as war) pochází z řeči kmene Hopi. Stejně jako slovo qatsi, které znamená život. Na prvním jmenovaném se podílel právě i Ron Fricke. Inspirovalo ho to natolik, že posléze sám natočil 3 experimentální dokumenty - Chronos, Baraka a Samsara.

Ale zpátky k Barace. Jak jsem už zmínila, jde o experimentální dokumentární film. Žádný děj tu nečekejte. I když to není tak úplně přesné. "Na plátně" se toho děje hodně, ale musíte se umět dívat. Stejně jako Chronos a Samsara postrádá i Baraka jakýkoli komentář. Jen za pomoci hudby nám dokument zprostředkovává obrazy z 25 zemí na šesti různých kontinentech. Autor sám použil termín a guided mediation on humanity (provádějící zprostředkování lidstvu).

Dovolím si ocitovat kousek z oficiálního textu distributora...

Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, pře náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrard.