Jeden svět 2015

Jeden svět je festival určený dokumentárním filmům o lidských právech.

Letošní ročník odstartoval už 2. března a stejně jako loni jej zahájila Praha. K ní se přidá dalších 33 měst.

Tento týden to bude Plzeň. Festival se koná od 23. do 31. března a nabídne kolem 40 dokumentů.

Promítat se budou v Divadle Dialog, Polanově síni Knihovny města Plzně a v Meeting Pointu na Náměstí Republiky.

Narušit předsudky, pohodlné nevědomí a fámy šířené českou společností - to je cílem festivalu, který diváky letos vyzve: Praskněte své bubliny!

Já si předběžně vybrala těchto 13, tak snad se na některý z nich dostanu...

___________________________________________________________________________

Zatajené dopisy (23. a 30.3.2015, Divadlo Dialog)

V obci Květušín nedaleko Českého Krumlova vzniklo v 50. letech unikátní výchovné zařízení: pedagog Miroslav Dědič tu vytvořil školu pro děti z romských rodin. Díky jeho snaze motivované osobním zájmem pomoci chudým rodinám s péčí o děti se ke škole přidružil časem internát. Žáci zde zůstávali zprvu převážně dobrovolně, později ale nastoupilo násilné odtrhávání dětí od jejich rodin. Součástí "převýchovy" bylo někdy i zatajování dopisů, které rodiče dětem posílali. Někdejší studenti tak vzpomínají na svůj pobyt s láskou i hořkostí. Dokument s respektem k citlivosti tématu přináší výpovědi absolventů školy i samotného autora kontroverzní výchovné metody.

Neviditelné vlny (24.3.2015, Polanova síň)

Vize světa propojeného virtuální sítí a planety pokryté bezdrátovým signálem jsou vzrušující hudbou blízké budoucnosti a někde již realitou. Futuristické naděje o „úplném pokrytí“ bezdrátovým signálem však pro lidi trpící přecitlivělostí na elektromagnetické vlny představují noční můru. Jsou nuceni žít ve vynuceném exilu na útěku před moderní technologií, která jim způsobuje nesnesitelné fyzické obtíže. Jejich osudy prolíná příběh umělkyně lovící neviditelné vlny, jež přetváří do slyšitelných zvukových děl. Co se stane, až bezdrátový přístup k internetu pokryje celou planetu?

Piráti ze Salé (24.3.2015, Meeting Point a 31.3.2015 Divadlo pod Lampou)

Na pozůstatcích někdejší pirátské pevnosti v marockém Salé vyrostla úplně jiná stavba – cirkusový stan. Útočiště tu našla první marocká cirkusová škola, která poskytuje alternativní vzdělání mladým lidem s pohybovým talentem. Snímek zblízka ukazuje osudy několika z nich – od přísných přijímacích zkoušek přes náročný trénink až po přípravu prvního vystoupení. Budoucí artisté musí překonávat zákony gravitace a nalézat motivaci k lepším výkonům. Cesta ke svobodnému uměleckému vyjádření je pro ně nejen cestou k profesionální umělecké kariéře, ale i k nezávislosti a svobodě.

Vive la France (25.3.2015, Divadlo Dialog)

Ostrov Tureia ve Francouzské Polynésii vypadá na první pohled jako ráj. Ve skutečnosti je život místních obyvatel poznamenán neblahým dědictvím francouzské nadvlády. Francie totiž na nedalekém atolu Moruroa uskutečnila mezi lety 1966–1996 více než sto devadesát atomových testů. Mladí snoubenci Kua a Teariki, kteří na Tureii žijí, mají velké obavy o zdraví i bezpečnost. Děsí je nárůst výskytu rakoviny i možnost, že se Moruroa vlivem výbuchy narušeného podloží propadne a jejich nový dům smete tsunami. Film se věnuje osobním příběhům několika místních lidí i snaze odborníků, kteří chtějí přimět francouzskou vládu prošetřit situaci a kompenzovat obyvatelům způsobené škody.

Stále spolu (25.3.2015, Polanova síň)

Na šumavských stráních panuje ticho a klid. Jen v okolí stavení rodiny Mlčochových bývá rušno. Vystudovaný kybernetik Petr a učitelka Simona mají totiž devět dětí. Řád rodinného klanu stanovuje Petr, který sám sebe vnímá jako „profesionálního otce“. Rozhodl, že on a jeho rodina se vzdají výdobytků moderní civilizace, aby ve jménu svobody mohli žít v souladu s přírodou, volně a nezávazně. Za jakou cenu je tato svoboda vykoupena a jaké hodnoty naopak rodina svou nonkonformitou získává? Filmový debut byl vybrán do programu prestižní mezinárodní přehlídky dokumentárních filmů IDFA.

Národní hra (25.3.2015, Meeting Point)

Počítačová hra Starcraft se stala pro tisíce mladých Jihokorejců prestižním národním sportem. Z těch nejúspěšnějších hráčů jsou hvězdy s vlastními fankluby a lukrativními reklamními smlouvami. Stát se profesionálem je proto dobrou alternativou ke školnímu stereotypu a pro mnohé teenagery to představuje skutečně vysněnou kariéru. Portrét tří hráčů různých úrovní zprostředkovává jedinečný vhled do zákulisí týmových domů, kde chlapci podřizují život dennímu drilu před monitory. Film zobrazuje dynamický svět turnajů "e-sportu", které se odehrávají za řevu a pláče nadšených fanynek na stadionech i televizních obrazovkách.

Sama sebou (26.3.2015, Divadlo Dialog)

"Díky svému blogu už se necítím tak osamělá," šeptá Laura, mladá Finka, která úzkostlivě sleduje původ veškerých potravin, které jí, a potýká se s depresí. Juulia si vede populární módní blog a baví denně desetitisíce svých fanoušků fotkami ve stylovém oblečení. Elli naopak už doblogovala. Její proanorektický deník ji málem zničil. Všechny 3 mladé ženy vedou osamělý introvertní život, v němž se každá po svém vyrovnává se strachem a úzkostmi plynoucími z nároků, které na jejich křehkou osobnost klade společnost. Každá hledá cestu, jak být sama sebou, a pro všechny se v jednom okamžiku stává důležitým mostem mezi vnitřním a vnějším světem prostor internetu.

Bugarach (27.3.2015, Polanova síň)

Dávná mayská legenda o konci světa probouzí k životu ospalé městečko Bugarach v jižní Francii. Aura posvátnosti odedávna obklopovala stejnojmenný kopec nad městem. S blížícím se datem 21. prosince 2012 se ale začne masově šířit zpráva o tom, že apokalypsu přežije jen 194 obyvatel Bugarachi. Do vesnice začínají přijíždět ti, kteří se chtějí zachránit, a Bugarach se stává jevištěm absurdních příběhů. Místní malý kouzelník se připravuje na své největší představení, novodobí hippies si staví tábory na úpatí hory, kopec se mění v místo tajemných rituálů. A novináři číhající na každém rohu rozdmýchávají masovou hysterii…

Dron (27.3.2015, Divadlo Dialog)

Je to jako hra – z výšky sledujete svůj cíl a pak jedním zmáčknutím tlačítka zneškodníte protivníka. O tisíce kilometrů dál v pákistánských horách v tu samou chvíli umírají lidé. Masivní nasazení bezpilotních letounů v americké armádě změnilo v poslední dekádě zásadním způsobem tvář války. USA je prezentují jako klíčový a úspěšný nástroj cílené likvidace islamistů. Jak to ale vypadá ve skutečnosti? Počty nevinných civilních obětí mnohonásobně převyšují počty zabitých teroristů. Ve snímku, který odhaluje zákulisí bojových operací, zaznívají výpovědi bývalých i současných armádních operátorů dronů, inženýrů i pákistánských civilistů, kteří útoky přežili či ztratili své rodiny.

ThuleTuvalu (29.3.2015, Divadlo Dialog)

Grónské městečko Thule je nejseverněji obývaným místem na Zemi. Tuvalu je polynéský ostrovní stát. Místa od sebe vzdálená více než jedenáct tisíc kilometrů jsou však dnes osudově propojena. Tající led v Grónsku zvedá hladinu oceánu, který tak brzy zaplaví nízko položené tichomořské ostrovy. Zatímco se experti dohadují, jak změně klimatu zabránit, obyvatelé Thule a Tuvalu čelí už dnes jejím nezvratným dopadům v každodenním životě. Dokument zblízka sleduje osudy několika místních rodin, které si uvědomují, že jejich tradiční způsob života a obživy spěje rychlostí tajícího ledu ke změně.

Tichá inkvizice (29.3.2015, Divadlo Dialog)

Lékařka Carla denně řeší etické dilema. Současný nikaragujský prezident Daniel Ortega totiž v reakci na svůj povolební úspěch, kterého dosáhl díky podpoře katolické církve, schválil v roce 2007 nařízení zakazující potraty. A to i v případě znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky. Důsledkem je značný nárůst počtu nepovedených domácích potratů a nechtěných těhotenství. Carla se domnívá, že zákon jde proti lékařské etice a porušuje ženská práva. Ona a její tým proto ve snaze pomáhat pacientkám balancují na hraně ilegality. Skrze Carlin příběh zároveň nahlížíme do současné politické situace v Nikaragui, o které se příliš nemluví.

Válka lží (29.3.2015, Divadlo Dialog)

V roce 2003 zaútočily USA na Irák a svrhly režim Saddáma Husajna. Válka po sobě zanechala desítky tisíc mrtvých a zemi v rozkladu. Důvodem invaze měly být chemické zbraně hromadného ničení. Čtyři roky předtím se do rukou německé rozvědky dostal uprchlík z Iráku, který do detailů popsal svou práci v tajném iráckém vojenském komplexu na výrobu chemických zbraní. Právě jeho svědectví posloužilo Američanům jako důkaz k rozpoutání války. Jak se ale ukázalo – Iráčan si vše vymyslel. Osu dokumentu tvoří přímý, až minimalistický rozhovor režiséra s mužem, který se snaží obhájit své činy, ale přitom svou lží pomohl vehnat svět do války.

Cukr blog (30.3.2015, Divadlo Dialog)

Je možné o cukru přemýšlet jako o droze? Režisérka Andrea Culková o tom nepochybuje. Svou závislost si uvědomila v těhotenství, kdy jí lékaři diagnostikovali cukrovku. Snaha najít v regálech obchodů potraviny bez přidaného rafinovaného cukru se stala hnacím motorem pro vznik dokumentu, ve kterém režisérka pět let pátrala na různých místech světa po souvislostech, mapovala rozpínavost cukerného průmyslu i alternativní cesty stravování. Odkryla přitom neuvěřitelné souvislosti mezi nemocemi, poruchami chování a nadměrnou konzumací cukru. Nakolik je sladký život motorem naší civilizace?

______________________________

Zdroj: Jedensvet.cz, Plzeň-program