V lednu jsem se ocitla lapená v Barceloně ... doslova.
V únoru mě uchvátilo jaro ... probouzející se tak časně v Santiagu.
V březnu jsem cestovala na jiné místo a v jiný čas ... Bayona 1493.
V dubnu jsem se zúčastnila španělských velikonočních oslav ... nezapomenutelné - v dešti za zvuku bubnů v kápích kráčející bosé procesí.
V květnu jsem si ujasňovala, co vnímám jako dobré a co špatné ... utvořila jsem si poměrně jasnou představu, zejména co se stravování týče.
V červnu jsem dostala lekci o tom, že někdy se dobré věci přihodí samy a někdy o ně člověk musí tvrdě bojovat ... hlavní je však neztratit víru a naději.
V červenci jsem si opět zvykala na život tady ... hlavně na lidi a jejich typický přístup k životu.
V srpnu jsem se pro změnu poučila, jak je vnímaný běh času neuvěřitelně subjektivní ... zažila jsem hodiny, do kterých se smrsknul celý můj dosavadní život.
V září jsem si neskutečně užívala každý "obyčejný" den ... prostě tak.
V říjnu jsem se svou velmi dobrou kamarádkou oslavila její narozeniny ... a dostala neodbytný pocit, že mi život protéká mezi prsty.
V listopadu jsem dovršila svých pětadvacet let ... a upokojila se vědomím, že mi zbývá pořád stejně času jako předtím - neurčito.
V prosinci jsem se znovu přesvědčila, co pro mě znamená moje rodina a moji přátelé ... vše.
V únoru mě uchvátilo jaro ... probouzející se tak časně v Santiagu.
V březnu jsem cestovala na jiné místo a v jiný čas ... Bayona 1493.
V dubnu jsem se zúčastnila španělských velikonočních oslav ... nezapomenutelné - v dešti za zvuku bubnů v kápích kráčející bosé procesí.
V květnu jsem si ujasňovala, co vnímám jako dobré a co špatné ... utvořila jsem si poměrně jasnou představu, zejména co se stravování týče.
V červnu jsem dostala lekci o tom, že někdy se dobré věci přihodí samy a někdy o ně člověk musí tvrdě bojovat ... hlavní je však neztratit víru a naději.
V červenci jsem si opět zvykala na život tady ... hlavně na lidi a jejich typický přístup k životu.
V srpnu jsem se pro změnu poučila, jak je vnímaný běh času neuvěřitelně subjektivní ... zažila jsem hodiny, do kterých se smrsknul celý můj dosavadní život.
V září jsem si neskutečně užívala každý "obyčejný" den ... prostě tak.
V říjnu jsem se svou velmi dobrou kamarádkou oslavila její narozeniny ... a dostala neodbytný pocit, že mi život protéká mezi prsty.
V listopadu jsem dovršila svých pětadvacet let ... a upokojila se vědomím, že mi zbývá pořád stejně času jako předtím - neurčito.
V prosinci jsem se znovu přesvědčila, co pro mě znamená moje rodina a moji přátelé ... vše.
Žádné komentáře:
Okomentovat