Její srdce jsou růžové okvětní plátky. Tolik touží se rozvinout pod doteky lásky... Zcela se oddat tomu citu ze všech nejvznešenějších... Proč jen ty doteky nepřichází? Proč nepřichází ani od něj? Stále ji vidím jako nerozvinuté poupě. Jak dlouho musí květina čekat, než přiletí čmelák a měkce dosedne, jako na hebkou podušku, do jejího středu? Jak dlouho musí ještě tohle rozbolavělé poupě pozorovat jiné... láskou opylované květiny?
Žádné komentáře:
Okomentovat