Rozhovor s Milanem Heinem

VYNÁLEZCE, KTERÝ NEMÁ MOBIL

Milan Hein byl elektronik ve strakonické nemocnici. Od revoluce je na volné noze a vynalézá přístroje navracející zdraví. Nejvíc podle něj škodí wifi a mobily.

Strakonice - Je autorem dvou desítek vynálezů z oblasti elektroniky. Byl vývojovým pracovníkem několika českých, rakouských a amerických firem. Milan Hein má cenu nejlepšího vynálezce ve zdravotnictví z roku 1985.

Co říkáte na zprávy o konci světa?

Z hlediska energetických poměrů v prostoru, které se dají odečíst, k nějakým změnám dojde. Katastrofy, o kterých se mluví, jsou nesmysl.

Na čem právě děláte?

Léta dělám na přístrojích pro medicínu. Teď na těch, které umí potlačovat infekce.

Na jakém principu jsou založené?

Abych to vysvětlil, musím začít trochu zeširoka. Jako první člověk na světě jsem změřil biopole. V laboratoři ve zkumavce.

Jsem laik, přibližte mi, co je biopole.

Je to pole jakési energie kolem člověka. A já dokážu změřit, co je kolem nás. Tím jsem překročil znalosti fyziky, protože moje měřidla ukazují něco, co fyzika nedokáže vysvětlit. Výsledky jsou na mých webových stránkách a zatím je nikdo nepopřel.

Co umí vaše přístroje?

Na základě znalostí, které mám, dokážu s jejich pomocí zlikvidovat infekce a třeba i viry, což medicína nedokáže. Teď mám prokázanou účinnost na vir, který způsobuje rakovinu děložního čípku.

V biopoli jsou patrné nemoci? To musí být fenomenální.

Nejen patrné, ony se dají i zlikvidovat. Ve vteřinách. Jsou možnosti, o kterých medicína netuší.

S biopolem souvisejí i další vaše objevy. Asi proto nemáte mobil, že?

Je to tak. Protože o principech a vlastnostech biopole něco vím. Mobil a wifi modemy kolem sebe šíří elektromagnetické pole o vysoké frekvenci, která rezonuje s biopolem člověka a rozrušuje ho. Tím dochází k poškozování zdraví.

Kolem mobilu ale není nic vidět. Je to jako s elektřinou?

Mobil je vysílačka, a pokud změřím třeba pole homeopatika, tak po záření mobilu je menší, a to zapíše měřicí přístroj. Známý výsměch: "Ty jsi blázen, to nic nedělá," končí v okamžiku, kdy stopa osciloskopu vliv prokáže.

Co vychází z mobilu a přístrojů v domácnosti?

Rušivé pole, které vychází jen v momentě, kdy je přístroj funkční. Problém mobilu je ten, že se každé dvě minuty hlásí na věž. To znamená, že jeho uživatel dostává ránu za ranou. Wifina zas běží nepřetržitě. Lidi jsou v patologickém stavu každý den. S mobilem u postele pak celou noc.

Jsou stejně nebezpečné třeba mikrovlnky?

Mikrovlnky jsou chvilkové a můžete u nich stát nebo ne. I televize je daleko. Počítač neškodí, pokud nemá zapnutý mobilní modem.

Při zavádění mobilů na trh ale hygienici museli stanovit normy. A ty by nás měly chránit.

Nechrání. Zákonodárci normy stanovili tak, aby fungoval mobil, a ne aby jeho uživatele chránily.

Na koho mají mobily nejhorší dopad?

Na děti. Sedí ve škole denně mezi dvaceti až třiceti mobily. Pak hodiny u internetu.

Četla jsem, že se mobily a internet na školách snaží Unie zakázat.

Už teď jsou státy, které je zakázaly. Proč dítě potřebuje mobil? Ve škole je přece dozor. Tam ho děti nepotřebují.

Dělali jste nějaké testy toho, co tu říkáte?

Ano. Na koncentrovanosti dětí, které měly aktivní mobily. Písemné testy, které dělaly, trvaly déle a děti nadělaly více chyb než bez mobilu. Katastrofou jsou učebny informatiky pod wifi připojením.

Jaký je teď dopad na mobilní školáky?

Děti ve třídě nejsou schopné si nic zapamatovat, ztrácejí intuici, vnímavost, jsou nesoustředěné a agresivní. Mluvím o tom, protože jsme to změřili.

Jak?

Stav dětí pomocí elektro-akupunktury a pole pomocí převodníku, který dokáže biopole převést na elektrický signál. Je zatím jediný na světě. Měřené teď budeme opakovat na jedné vysoké škole v Brně.

Děláte takový výzkum pro sebe, nebo pro nějakou firmu?

Pro sebe i pro všechny.

Prezentujete někde výsledky?

Samozřejmě, ale naprosto zbytečně. Má měření zatím odborníci nenapadli. Nikdo si netroufl. Dělají, že o mně neví. Informoval jsem i úřad pro vědu a výzkum, ale i odtud je nulová reakce. Pokoušel jsem se i o kontakty s medicínou, ale připadám si jako doktor Galén v Bílé nemoci.

Co se stane za deset patnáct let s člověkem, který denně telefonuje?

Odhaduji expoziční dobu mobilu tak dvanáct let. Ta teď dochází. Mnoho lidí má narušenou imunitu. Až tak, že u některých nelze imunitní systém obnovit. Je to podobné jako u kuřáků. Po dvaceti letech strmě narůstá onemocnění rakovinou.

Jaké se podle vás objeví zdravotní problémy?

Třeba náhlé a nevysvětlitelné kolapsy, i když předtím člověk tvrdí, že se cítí skvěle. I onkologické statistiky mluví dost jasně. V současné době je například spousta problémů se štítnou žlázou. To je první rezonanční pole mobilu. Pokud ji lékaři odoperují, nasadí léky a pacient bude fungovat dál. Medicína dokáže suplovat výpadky mnoha orgánů.

Telefonu jsou ale blíž ucho a mozek, ne?

Uši a mozek odolávají rezonanci víc než štítná žláza. Mozek není první na řadě mechanickým poškozením, ale funkcí ano. Kdekoho dnes bolí hlava tupou bolestí.

Jak si mají lidé chránit zdraví?

Základ je mít od sebe mobil co nejdál. Do čtyř metrů je situace kritická. Na Západě se stává zvykem dokonce vypínat na noc všechny spotřebiče, protože domy jsou prošpikované elektrickými sítěmi. Doporučoval bych nemít doma wifi modem a bluetooth.

Jste vynálezce, byl jste vývojový pracovník, co všechno jste vynalezl?

Jeden z prvních vynálezů byl monitor, který kreslil dechovou křivku novorozeněte. Fungoval proti syndromu náhlého a nevysvětlitelného úmrtí dítěte při zástavě dechu. To jsem ještě pracoval ve strakonické nemocnici. V poslední době rezonátory proti vlivu mobilu a přístroje, které dovedou ničit infekce.

_____________________________________________________________________

Rozhovor Slávky Petrákové pro Týdeník 5 + 2 dny, Jižní Čechy, z 13.12.2012, s. 8.

Vládneme, nerušit

Já se tedy o politiku moc nezajímám, ale narazila jsem na dokument, který už v roce 2007 odvysílala Česká televize...

"Následky opoziční smlouvy provázejí naši zemi dodnes. Korupční skandály, mafiánské vraždy, útoky na novináře, podivné nákupy stíhaček - jen náhoda nebo přímý důsledek zákulisních politických dohod? Nová fakta a souvislosti o jedné z nejčerstvějších kapitol naší porevoluční historie v dokumentu Erika Taberyho a Tomáše Kudrny."

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123147075-vladneme-nerusit/407235100021003/

Barcelona

- hlavní město Katalánska (jednoho ze 17 autonomních společenství)

- druhé největší město Španělska (prvním je Madrid)

- leží na severovýchodě země (při pobřeží Středozemního moře)

- originální architektonické stavby (jejichž autorem je Antoni Gaudí)

- místo, kde se v roce 1992 konaly letní olympijské hry (v pořadí už 25.)

- založena jako římská kolonie za vlády císaře Augusta

- symboly města:

La Sagrada Familia - nejslavnější Gaudího dílo, opravdu skvostný chrám, s jehož výstavbou se začalo už v roce 1882, ale kvůli Gaudího předčasné smrti (podlehl těžkým zraněním po srážce s tramvají) je bohužel stále nedokončený, dodnes probíhá dostavba, ale protože je financována pouze z příspěvků a darů (jak si Gaudí od počátku přál), postupují stavební práce pomalu

Park Güell - další Gaudího dílo, které se rozkládá nad Barcelonou, nese jeho osobité architektonické prvky (jako sloupy ve tvaru stromů, nebo zvlněnou terasu připomínající lávu), většina těchto prvků je pokrytá barevnou mozaikou složenou z glazovaných keramických střepů a skla

La Rambla - nejznámější ulice Barcelony, která ožívá především v noci, táhne se historickou částí města (od pobřeží až po Plaça Catalunya), tu správnou atmosféru jí dodávají pouliční umělci (malíři, tanečníci, živé sochy...) a na jejím konci socha Kryštofa Kolumba

La Sagrada Familia

La Sagrada Familia

Park Güell

Park Güell

La Rambla

La Rambla

Give a Little Love

"love your neighbour as yourself" matthew 22:39

Rozhovor s Jaroslavem Duškem n°1

JAROSLAV DUŠEK PRO MF DNES: BANKY NÁM ZÁMĚRNĚ KRADOU DUŠE.

Vy si myslíte, že lidé přišli o duši?

Podívejte se, kolik lidí chodí k psychologům, protože mají duševní poruchy, nemoci, stres, nelíbí se jim život, nebaví je to, jsou nemilovaní, nemají motivaci, jsou v trvalé depresi, ztracení. Jsou to všichni ti, kteří uvěřili, že musí něco dělat, aby něco měli.

Musíte přece někde bydlet a nějak platit složenky, ne?

Tahle planeta je postavená na tom, že tu všechno je. Člověk se narodí a planeta má pro něj všechno kompletně připravené. Ví to každé zvíře a každý hmyz. Ti nepotřebují peníze - na co? Normálně žijou. To my lidi hrajeme virtuální hru, že si všechno musíme koupit.

Jak podle vás můžou každodenní lidé vypadnout z té hry?

Nemusí z ní vypadnout. Stačí, když si uvědomí, že to není život, ale hra. Stačí si uvědomit, že ve skutečnosti nemůžou nikdy nic vlastnit. Je to jen dohoda mezi lidmi. V okamžiku smrti je to zřejmé. Nic si s sebou nevezmeme. Spousta lidí se trápí kvůli penězům, protože jsou skrze svou osobní důležitost vtaženi do té nemilosrdné hry. Banky by měly být trestané za to, co lidem dělají, jak je uvrhávají do úvěrů a hypoték, zatajují jim body ze smluv.

Co banky lidem zatajují?

Uznávaný ekonom Andreas Claus na přednášce v Brně mluvil o tom, že banka, když zbankrotuje, tak má ze zákona právo od vás požadovat okamžité splacení dluhu. Když ho hned nesplatíte, může vám sebrat zástavu. Jistě víte, že v posvátných starých knihách je úrok označený za lichvu. Dočetl jsem se, že islámské banky dodnes nepožadují úrok. Žijí z podílu ze zisku. Půjčí vám až po té, co velice dobře prozkoumají, na co si chcete půjčit. Pokud se vám daří a vyděláváte, odvádíte bance dohodnutý podíl. Když se vám nedaří, vrátíte bance, co jste si půjčili, ale ani o kousek víc. U nás to funguje tak, že jakmile si půjčíte, už musíte vracet víc. Chápete ten nesmysl? Kde se ty peníze navíc mají vzít?

Vytvoříte zisk.

Jak může planetárně vzniknout zisk? Dívejte se na to jako na celek - zisk vznikne jen tak, že jinde vznikne ztráta. Proto civilizace krachuje.

Například vy jako herec umíte něco, co já ne, a proto vám ráda dám své peníze za to, že mi to předvedete.

To ale není zisk. To je výměna. To, co my jako civilizace hrajeme, je celoplanetární letadlo. Silné ekonomiky hledají levnou pracovní sílu, která bude pracovat za málo, a ony to potom draze prodají. Z toho rozdílu takzvaně tvoří zisk, ale ten je postavený na podvodu, na neinformovanosti. Díky internetu dneska všechny pracovní síly zjišťují, jaká je cena jinde na trhu, a výrobní továrny se musí pořád posouvat do míň informovaných zemí, kde jsou lidi ochotní pracovat za nižší sazbu.

V čem vám to připomíná hru letadlo?

Že i ta se jednou vyčerpá a zhroutí. Za starých dob přišla válka, nastala katastrofa, všechno se rozbilo a zmizel faktor, který vidíme teď. Systém se nasycuje a nasycuje, zároveň rostou dluhy. A teď už je jen otázka, kdo vlastně komu dluží. Jak to, že jsou ty dluhy tak obrovské, že už ani úroky z nich nejdou zaplatit? I bez složité matematiky pochopíte, že země dluží neskutečné sumy. Já jen nepochopil komu. Kdo je věřitel všech vlád? Nechápu třeba, jak může dlouhodobě fungovat schodek v rozpočtu. Představte si, že byste takhle fungovala doma, každý rok byste byla mínus sto padesát tisíc a zase si půjčila. A pak byste si půjčila, abyste to mohla splatit. Jak dlouho byste to mohla dělat?
_____________________________________________________________
Rozhovor Jany Cíglerové pro Magazín MF Dnes, č. 10 z 8.3.2012, s. 6-11.

Čtyři dohody n°1

Čtyři dohody je název knihy, kterou napsal Don Miguel Ángel Ruiz. Autor nám v ní ukazuje cestu, jak dosáhnout osobní svobody skrze moudrost starých Toltéků. Radí nám, jak se zbavit množství malých dohod a přesvědčení, která jsme uzavřeli sami se sebou a s ostatními lidmi. Jak se oprostit od omezujících názorů a vytvořit si nové - své vlastní - takové, které nám nikdo nenaservíroval.

K tomu nám mohou pomoci čtyři dohody - doporučení, o kterých se rozepisuje Don Miguel Ruiz:

1. Nehřešte slovem.

2. Neberte si nic osobně.

3. Nevytvářejte si žádné domněnky.

4. Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete.

Pokud se jimi ve svém životě budeme řídit, zbavíme se odpovědnosti za utrpení druhých a dosáhneme tak vlastní integrity, sebelásky a vnitřního míru.

O knize Čtyři dohody se ale rozepíšu více jindy. Dnes chci vyzdvihnout divadelní představení, které na motivy této knihy zinscenovalo divadlo Vizita. V podání Jaroslava Duška je prostě úžasné a geniální. Navíc musím vyjádřit neskonalý obdiv jeho umění improvizovat a mistrnému humoru. 

Ráda bych pro pobavení některé úryvky citovala, ale ze dvou prostých důvodů to není možné. Jednak se hloubka žádného vtipu nedá zachytit v písemné podobě, a jednak bych těžko vybírala to nejlepší. Protože představení, ačkoliv trvá skoro dvě a půl hodiny, je výborné od začátku do konce.

Vřele doporučuji si ho alespoň poslechnout na youtube. =)

Pozdrav slunci

Pozdrav slunci (v sanskrtu Surja Namaskara) je nejznámější, několik tisíc let stará sestava jogínských ásan - držení těla. Jde o postupný sled 12-ti pohybů, které se několikrát opakují. Tradičně se tato sestava provádí při východu slunce, je ji však možno cvičit v kteroukoli denní dobu. Pokud se nemůžeme postavit čelem ke slunci, je dobré si slunce alespoň vizualizovat a při cvičení nastolit představu jeho životadárné energie.

Surja Namaskara posiluje svaly celého těla a vyvolává harmonické zrychlování dechu a srdečního rytmu, aniž bychom se pak cítili unavení nebo zadýchaní. Díky tomu má i spoustu dalších blahodárných účinků - jako je posílení fyzické kondice a tím i imunitního systému, zlepšení trávení, posílení krevního oběhu, prokrvení celého organismu, dosažení správné srdeční činnosti, povzbuzení celého nervového systému, zmírnění menstruačních obtíží, snížení nadbytečného tuku na problémových partiích (břicho, boky, stehna, krk, brada), lepší vzhled pokožky... A v neposlední řadě toto cvičení dodává energii tělu i mysli.

Výhody:
- zabere zhruba 10 minut denně
- stačí trocha místa a podložka
- dá se cvičit doma i venku, ve skupině a jednotlivě
- protahuje se při něm celé tělo, ne jen jeho určitá část

Existuje několik variant, jak lze sestavu provádět. Já jsem si nakonec vybrala tuhle:

Odpojte se od MATRIXU

Poselství od protinožců

V tomto autobiografickém románu shrnula americká lékařka, Marlo Morgan, jeden rok svého života, v němž spolu s domorodým kmenem putovala napříč Austrálií.

Ve svém vyprávění líčí, jak přijala pozvání od domorodců a z domnělého obřadu se vyklubala několika-měsíční cesta.

Dorazila do pouště a členové kmene ji přiměli, aby se vzdala všech věcí, které ji pojili s jejím světem. Zahalená jen do kusu látky prošla očistou a jejich putování mohlo započít... Nevěděla, kam jdou, ani jak dlouho to bude trvat. Ale cítila, že dostala jedinečnou příležitost, jak se dozvědět o jejich způsobu života. Den za dnem je mohla pozorovat a učit se od nich, jak žít v naprostém souladu s přírodou... jak přežít i v těch nejnehostinnějších podmínkách... a jak je jejich duchovní svět mnohem hlubší než v naší "moderní" a "civilizované" společnosti.

Uvědomila si, jak nesmyslné jsou hodnoty konzumního života a myšlenkové pravdy, které nám jsou vtloukány po několik let ve škole do hlavy. Díky domorodcům se jich mohla zbavit a oprostit se od nynějšího způsobu žití... Od života, kdy si lidé ve své hlouposti servírují toxická jídla... kdy na úkor rodiny tráví veškerý svůj čas v práci, aby pak paradoxně právě rodině mohli "vynahradit" všechny ty promarněné chvíle... kdy sami sobě jako lidstvu podřezáváme větev tím, že už desítky let soustavně ždímáme naši planetu bez ohledu na následky...

Tvrdíme, že MY jsme civilizovaní a DOMORODCI jsou divoši. Domorodý kmen v Austrálii, který si říká Opravdoví lidé, považuje NÁS za mutanty. ... Upřímně? Nepochybuji o tom, že by neměli pravdu. Natolik jsme "zmutovali" a odklonili se od původního záměru, že už si to většina z nás ani neuvědomuje. A když se  pak někomu podaří otevřít oči a pochopit, setká se s nepochopením ostatních.

Veronika se rozhodla zemřít

Veronika se rozhodla zemřít je název románu, který napsal brazilský spisovatel Paulo Coelho. Pojednává o tak ožehavém tématu jako je sebevražda, život za zdmi psychiatrické léčebny a vnitřní pohnutky, které mohou dovést mladou a hezkou dívku ze Slovinska k rozhodnutí zemřít...

"Povím vám příběh," řekla Zedka.
"Jeden mocný čaroděj chtěl zničit jakési království, a tak do studny, z níž si brali vodu všichni obyvatelé té země, nalil kouzelný lektvar. Kdo se té vody napil, ten se zbláznil.
Na druhý den ráno se jí napili všichni lidé z království a zbláznili se. Až na krále, který měl pro sebe a svou rodinu vlastní studnu, k níž se čaroděj nedostal. Znepokojený král se snažil své poddané nějak zvládnout a nařídil řadu bezpečnostních a zdravotních opatření. Ovšem strážníci a úředníci se té otrávené vody napili také. Královy příkazy považovali za nesmysl a nehodlali je plnit.
Když se pak obyvatelé království o těch dekretech dozvěděli, došli k názoru, že jejich panovník se zbláznil a že teď přikazuje samé hlouposti. S křikem se shromáždili před hradem a žádali, aby král odstoupil.
Zoufalý vládce se tedy chystal vzdát trůnu, ale královna mu v tom zabránila a řekla: 'Teď půjdeme k té studni a taky se napijeme. Budeme pak stejní jako oni.'
Tak se také stalo. Král s královnou se napili vody šílenství a okamžitě začali říkat nesmysly. Jejich poddaní pak od svého požadavku ustoupili. Když král teď prokazuje takovou moudrost, proč by nemohl vládnout v zemi dál?
V království potom nastal klid, přestože se jeho obyvatelé chovali docela jinak než jejich sousedé. A král mohl vládnout až do konce svých dní."
Veronika se zasmála. "Vy nevypadáte na blázna," řekla.
"Ale jsem, přestože mě tady pořád léčí... Víte přece, co existuje tam venku, za zdmi Villete?"
"Lidé, kteří se napili ze stejné studny."
"Přesně tak," řekla Zedka. "Myslí si, že jsou normální, protože všichni dělají totéž. Budu se tvářit, že i já jsem se té vody napila."