Heslo starých Římanů

"Způsob řeči jest obrazem ducha."

Jak jsem pajdala

Tak jsem si nakrátko vysloužila novou přezdívku... V úterý se mi totiž povedl takový kousek. Ve škole jsem přehlédla poslední schod a odporoučela se k zemi. Pád to byl rychlý, rána velká a svědek naštěstí jen jeden. Zbytkem dne jsem se propajdala. Odpoledne mi ale naražené chodidlo oteklo natolik, že jsem nebyla schopná kroku. Takže jsem pajdání musela vyměnit za poskok na pravé a pro jistotu navštívit doktora. Pracně jsem doskákala do čekárny a už po 10 minutách mě vyzvali vstoupit. Mladý sympatický doktůrek mě prohlédl a poslal na rentgen na druhý konec nemocnice. Delší úseky jsem naštěstí zdolala v taťkovo autě. Protože už byly 4 hodiny pryč, na rentgenu bylo alespoň vylidněno. Přede mnou čekal jen chlápek, jehož ruce zdobily dva kovové, velmi elegantní, náramky, a samozřejmě doprovod. Na svou dávku rentgenového záření jsem si počkala nejméně 45 minut, pak už to šlo rychle. Dostala jsem výsledky, odhopsala zpátky na chirurgickou ambulanci a dostala na papírku potvrzeno, že mi v podstatě nic není. Dopravili jsme se tedy zpátky domů a večer, místo věšení prádla, jsem ledovala.

Smích

Protože mě starý název blogu omrzel a protože změna je život, bude se odteď objevovat v zeleném okně Je choisire le rire. Pro ne-francouzštináře podotknu, že to má spojitost se dvěma citáty o smíchu, jež nahradily obvyklou uvítací frázi a že to znamená - volím si smích.

A co tím chtěl básník říci? Volím si smích jakožto svého průvodce životem. Je báječné, když se člověk dokáže smát se svými přáteli. A šťastným jest ten, kdo se dokáže zasmát i ve chvíli, kdy ostatním do smíchu není, neboť smích odbourává bariéry, zahání stres a pomáhá uvolnit napjatou atmosféru. Mezi další úžasné vlastnosti smíchu patří schopnost léčit.

Doktorka radí

Rozjímejte před spaním a budete se cítit šťastnější.

Výlet do Prahy

Tuhle jsem byla s Péťou na výletě v Praze. A jelikož neutrácím za oblečení, udělala jsem si alespoň radost v knihkupectví. Po tom, co jsem důkladně prozkoumala celý obchod, mne něčím zaujala asi polovina z veškerých knih. Ale nakonec jsem z toho vykřesala knížky dvě. Jedna, psaná v angličtině, je zkrácená verze "The Three Musketeers" by Alexandre Dumas. A druhá radí "Jak porozumět svým snům". Přečetla jsem si teprve pár stránek z té o snech a některé informace mne opravdu zaujaly.

Zde jsem pro začátek vybrala ty, jež zní nejzajímavěji:
- Sny jsou komunikace našeho nitra s naším vědomím o tom, co je prospěšné pro nás jako celistvou bytost.
- Nepříjemné sny se často objevují tehdy, když mírnějším sdělením z našeho nitra nevěnujeme pozornost. Není-li slyšet ťukání na dveře, je nutné zabušit.
- Sen může probíhat na úrovni libovolného smyslu. Nejen zraku, ale i ostatních včetně chuti a čichu.
- Sny nám říkají, které z našich základních potřeb jsou či nejsou uspokojeny.
- Někdy se hovoří o tzv. velkých snech. Za velký lze považovat takový sen, který se buď shodně opakuje po několik nocí, nebo ten, který je vnímán jako obzvlášť živý.

Projekty

Posledních pár dnů jsem se skutečně nenudila.. Ve škole se to hemžilo (a dosud hemží) zkoušením a testy, v úterý byl závěrečný termín pro odevzdání seminární práce a ve čtvrtek na mě vyšel referát na češtinu. Vedle toho se účastním školního projektu Zmizelí sousedé, který se pomalu blíží ke konci. A aby toho nebylo málo, zapojila jsem se i do dalšího - malování dětského oddělení v kadaňské nemocnici.

Tygr

Přemýšlela jsem, které ze zvířat mě nejvíc fascinuje a nakonec jsem si vybrala tygra. Líbí se mi pro jeho sílu, rychlost, energičnost a dravost. Ten výhrůžný zvuk, když hlubokým hlasem dlouze zavrrrčí, mi připadá vzrušující. Varuje tak svou oběť před útokem, ale oba ví, že je příliš pozdě. Už nemá šanci utéct.

StarGates

Hvězdná brána, potopená Atlantida, Wraithové - tak se dá "třemi" slovy popsat StarGate Atlantis.

Pravděpodobně známější je StarGate SG-1. Zde si nemohu odpustit fotku Marťovo oblíbeného Teal'ca. =D

Síla rozhodnutí

Spousta lidí si ani nedovede představit, jak je jednoduché formovat chování svého okolí. Naše každodenní rozhodnutí ovlivňuje nejen nás, ale hlavně naše okolí a jeho chování vůči nám. Lidé se chovají určitým způsobem, a to především naučeným ! Jistě si vybavíte min. jednu osobu, u které dovedete jednoduše určit, jak se v jisté situaci zachová.
Např. dejme tomu, že můj taťka zaručeně vyletí, když na jeho otázku "Co bylo ve škole?" odpovím "Nic.." Já vím, že se mě zeptá a on ví, co odpovím. Přesto on mi tu otázku naučeně položí a já mu na ni dopřeji naučenou odpověď. Což vede k obvyklé menší diskuzi.. Mě ta diskuze po čase zaručeně omrzí, a tak si říkám, muselo k ní vůbec dojít? Nemuselo. Proto se pro příště ROZHODNU, že to tak nechci a její průběh ovlivním. Na jeho naučeným způsobem položenou otázku odpovím JINAK a vytrhnu nás tak z nikdy nekončícího kruhu..

Dá se to aplikovat na každou situaci. Chcete-li nějakému nepříjemnému, opakujícímu se rozhovoru předejít, stačí se včas zachovat jinak - nepředvídaně a otřást tak jejím průběhem.

A teď si vemte, že tohle je jen zlomek toho, co můžeme svým rozhodnutím dokázat. Možnost rozhodnutí je prostě báječná věc.

Miluji tě

Miluji tě.. Jen dvě krátká slůvka, ale jak velký význam pro lidské ucho mají ! Ten, kdo je vyřkne, tím odhaluje svůj nejhlubší cit. Nabízí své srdce na zlatém podnose a očekává, že bude stejným způsobem přijato. Je to jakýsi příslib, kouzelné zaříkadlo, neviditelná stuha, kterou se dva lidé navzájem spojí. "Miluji tě" by se mělo říkat snad jen šeptem... Mělo by bezděčně vytrysknout z milujícího srdce v okamžicích největšího štěstí.

Mimochodem .. Už vám někdo řekl "Miluji tě"?